Interview: Renáta Štrbíková

Renáta Štrbíková je jednou z nejúspěšnějších stolních tenistek novodobé české historie. Do Moravského Krumlova přišla sedminásobná česká šampionka ve dvouhře z italského Cortemaggiore v roce 2019. Účastnice olympijských her v Aténách a mistryně Evropy ve smíšené čtyřhře má na svém kontě také bohatou sbírku ligových titulů. Vedle pěti polských, které vybojovala s Tarnobrzegem, také stejný počet českých. Kromě zlatého hattricku s Hodonínem z let 2016-2018, zvedla mistrovský pohár nad hlavu již dříve v barvách Břeclavi či Horní Suché.
Renáta Štrbíková na Evropských olympijských hrách v Baku 2015 (foto ČOV)

Od příchodu do Moravského Krumlova se jí ale zatím lepí smůla na paty. Letos stihla v jeho dresu jedinou dvouhru. Do konce sezóny ji pak ze hry vyřadily přetržené křížové vazy v koleni, z jejichž operace se právě zotavuje

Krumlovské angažmá asi zatím nevychází podle tvých představ… Přesto, našla bys na posledních dvou sezónách něco aspoň trochu pozitivního?

Pozitivní je, že jsme dobrá skupina lidí. Na rovinu se řekne, co vyšlo a nevyšlo. Víme, na čem jsme a zkoušíme to nějakým způsobem vylepšit.  Z mojí strany zažívám životní zkušenosti, které se netýkají pouze sportu, ale složitějších životních situací. Učím se, jak se s nimi dá vyrovnávat. Není vše jen o sportu. A hlavně, sezóna ještě neskončila, ve své podstatě teprve začala, takže určitě se ještě něco pozitivního do konce sezóny najde.

Do posledních tří utkání jsi ale přece jen nastoupila, byť v roli trenérky. Stejnou funkci zastáváš také u české reprezentace. Je pro tebe těžší hrát, nebo koučovat?

Pro upřesnění, jsem trenérkou v Národním tréninkovém centru v Havířově a trenérkou juniorské kategorie U21. V klubu budu tuto pozici spolukouče zastávat až do konce sezóny. Chtělo bych týmu pomoct. I kdyby to mělo být lepením tejpů, podáváním vody nebo radami za stolem.  Pro mě je ale mnohem složitější koučovat než hrát, člověk má na dění za stolem menší vliv, než když za ním sám stojí. Hodně zápasy vnitřně emotivně prožívám a někdy mám taky pocit, že tam sedím k ničemu. 

Letos se krumlovskému týmu zatím moc nedaří. Věříš ještě v happyend?

Tak to je jasné, že věřím. Sezóna začne v play off, takže náš první cíl je se tam dostat a pak se uvidí, je to otázka na později.

Celý život se pohybuješ ve sportovním prostředí. Zkoušela jsi někdy nějakou jinou disciplínu? A je nějaký sport, který ráda sleduješ a kterému fandíš?

Profesionálně samozřejmě jen stolní tenis. Na začátku rozhodování se, kam se budu sportovně ubírat, se nabízel tenis. Nicméně víme, jak to dopadlo. Jinak nejsem moc sportovní fanda a nadšenec. Na amatérské úrovni mě baví squash a pasivně v televizi i živě na stadionech je to jednoznačně baseball, to je pro mě velmi zajímavá hra.

Umíš vařit? Máš v repertoáru nějakou specialitu?

Uvařím cokoliv, vařit mě baví, zkouším různé české i zahraniční recepty, nebojím se něco sama vymyslet. Ale nepeču, nejím nic sladkého, protože mi to nechutná, takže do pečení se mi vůbec nechce. Specialitu asi nemám, ale myslím, že moje zelňačka je celkem obstojná.

Během své hráčské kariéry jsi vybojovala celou sbírku individuálních i týmových úspěchů. Kterého z nich si ceníš nejvíc?

Složitá otázka, odpověď proto rozdělím na tři části. Mezi jednotlivci je to určitě postup do osmifinále Mistrovství světa a titul Mistra Evropy ve smíšené čtyřhře (s Antonínem Gavlasem, pozn. autora). Na klubové úrovni si nejvíce cením vítězství v Poháru ETTU (Europe Cupu) s polským Tarnobrzegem. A s ženskou reprezentací je to bronzová medaile z Evropských olympijských her v Baku.

No a teď pro změnu trochu nakoukneme do budoucnosti… Kdy se můžeme těšit na tvůj návrat za stůl? Je ještě něco, co by chtěla hráčka Renáta Štrbíková dokázat?

O návratu za stůl nepřemýšlím. Zažívám si docela složité roky a stolní tenis ve smyslu návratu za stůl není moji prioritou. Chci, abychom uspěly v lize, at´už to znamená cokoliv a chci pomoct svým svěřenkyním ke zlepšení v jejich kariéře.

Děkuji a přeji brzké uzdravení!

2. 3. 2021

Partneři

Veškerá práva vyhrazena © 2021 Web zpracoval Jan Polzer